Existuje mnoho způsobů zpracování a využití vlny. Vlnu lze spřádat, filcovat, plstit za účelem výroby nejrůznějších textilních oděvů, oděvních doplňků, hraček, ozdob, lze ji ale také s výhodou využít jako kvalitní přírodní stavební materiál.
Jedním z nejstarších dochovaných nálezů plstěného výrobku jsou textílie objevené ve střední Asii v Pazyryku (5. století př.n.l.). Tradici plstění můžeme nejlépe vidět u kočovných nomádský kmenů např. v Mongolsku nebo Turkmenistánu. Pro místní kmeny je plstění až dodnes součástí denního života. Velké vlněné koberce vyráběné plstěním využívají pro zateplení stěn svých přenosných stanů (JURT). Koberce z vlny zároveň slouží k dekoraci interiérů Jurt. Společně s plachtovím pak vlna tvoří výbornou ochranu proti povětrnostním vlivům, chrání obyvatele proti dešti, vlhku a zabraňuje unikání tepla.
O vlně víme že:
- Z vlny si můžete vyrobit sami vlastní přikrývku. Stačí ušít povlak, dovnitř rozprostřít vypranou a vyčesanou vlnu a na několika místech prošít.
- Vlna z ovce jen lehce vypraná se stále vysokým obsahem lanolinu pomáhá tišit bolest a může se přiložit jako obklad všude tam, kde potřebujete místečko zahřát.
- Z vlny se vyrábějí plenkové kalhotky pro miminka, které hřejí a sají vlhkost čímž pomáhají udržet oblast plenek v teple a v suchu.
- Mykat ve staročeštině znamenalo obecně “rychle se pohybovat, škubat”. Je příbuzné např. s dnešními českými slovy zamykat a odemykat, výmyk, smyk, vymykat se.
- V minulosti se osoba zabývající se plstěním nazývala “plstník”
- První plstěné kuličky vznikly v žaludcích koz, které si navzájem lízaly srst, chloupky polykaly a v žaludcích vlivem vlhka, tepla a třením zaplstily, aby je pak vyvrhly ven.
Osobně jsem hodně čerpala z knihy Plstění ovčí vlny od Jany Šilarové a tuto knihu mohu jen doporučit všem co s vlnou začínají.
Videa o zpracování vlny:
https://media.muzeumvalassko.cz/mrv/jubilejni-dvd/filmy/kronika-o-vlne.html
18:35 minuta
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/213411000320217/titulky